CONDEMNARE
1) осуждать, присуждать, прот. absolvere (1. 16 § 3 D. 20, 1);condemnare aliquem, condemnari aliqua re (1. 9 § 7 D. 4, 2. 1. 3 D. 10, 1. 1. 6 § 9 D. 10, 3), s. alicujus rei (1. 16 D. 15, 3. 1. 2 D. 21, 2. 1. 22. 55 pr. D. 42, 1), s. (in) aliquid (1. 27. 55 § 1 eod. 1. 45 D. 46. 1. 1. 9 § 8. 1. 14 § 3 D. 4, 2); (1. 1 § 4 D. 49, 8); (1. 21 pr. D. 20, 4).
2) быть причиною осуждения, достигать осуждения (1. 6 § 5 D. 3, 2. 1. 2 pr. D. 26, 7. 1. 2 pr. D. 48, 5. 1. 33. D. 23, 3).